Od Nelly: Když při mně stál anděl strážný

12.05.2014 15:51

    

    „Prosím, prosím. Můžu jít na ten večírek?“ zeptala jsem se táty. „A co říkala maminka?“ odpověděl mi otázkou. „Řekla, že nemůžu.“ Podíval se na mě, zvedl obočí a tím mi naznačil, že je náš rozhovor u konce.

    Naštvaně jsem odešla do svého pokoje a silně jsem zabouchla dveře, aby rodiče věděli, jak moc jsem rozčílená. Vzala jsem mobil do ruky a hned jsem vytočila číslo na Ivetu, na moji nejlepší kamarádku. Hned jak mi zvedla hovor, nečekala jsem a rychle jsem jí vysvětlila plán: „Rodiče mě nechtějí pustit, takže se vytratím z domu, snad na to nepřijdou, než se vrátím zpátky.

    Kolem deváté večer jsem měla všechno potřebné v kabelce a mohla jsem vyrazit. Pomalu a nenápadně jsem otevřela okno a ztratila se do noci.

    Sešla jsem se s Ivetou před Katčiným domem, kde večírek byl v plném proudu. U dveří někdo stál a hlasitě se smál. „Je tu hodně lidí,“ řekla Ivča, „ani je všechny neznám.“ Přes hluk hudby jsem jí špatně slyšela.

    Kačku jsem zahlédla u bazénu, tak jsem se k ní vydala. Když jsem zvedala ruku, abych jí zamávla a upozornila na sebe, najednou do mě někdo strčil a já jsem spadla do vody. Bum. Ucítila jsem ostrou bolest v zadu na hlavě.

Otevřela jsem oči, pomalu a nejistě, a zjistila jsem, že ležím v nemocnici. „Co se stalo?“ zeptala jsem se. Máma ke mně přiběhla a s úlovou, že jsem se probrala, mi odpověděla: „Uhodila ses do hlavy, když jsi spadla do bazénu. Zachránil tě Pan Anděl.“ Olízla jsem si pusu a zjistila jsem, že mám prasklý ret. Musela jsem se kousnout při tom pádu.

    Byla jsem ze začátku z toho všeho zmatená, ale kdyby se mě z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.